Aktualizováno 14/04/2025
Výšlap na Malý Rozsutec byl můj první výšlap vůbec. Na horách jsem do té doby nebyla jindy než v zimě na snowboardu. V srpnu 2015 jsem poprvé vylezla na Malý Rozsutec a od té chvíle jsem chtěla být na horách pořád. V létě, v zimě, furt! Kdo by to byl čekal, že i v létě můžou být hory tak boží.
Malý Rozsutec se nachází ve slovenské Malé Fatře nedaleko obce Terchová. My jsme se na Rozsutec vydali přes Jánošíkove diery. Dá se samozřejmě jít i jinými cestami, ale tahle vede skalami a je opravdu krásná.
Obsah článku
Jánošíkove diery
- délka trasy: 10 km
- čas: 4 - 4,5 hodin
- náročnost trasy: Dolné diery - lehká, Horné diery a Malý Rozsutec - střední
- stoupání na trase: 769 metrů
Pokud jedete autem, dá se parkovat u hotelu Diery, tam jsme auto nechali i my. Tenkrát se dalo parkovat ještě zadarmo, dneska je parkoviště už placené.
Do Jánošíkových dier je to z parkoviště jen kousek. Sotva jsme vyšli, měla jsem hned takový malý „cože“ moment. Ženská si šlapala potokem. Jako nechápala jsem, co tím zamýšlela, když vedle byla normální cesta. V tu chvíli jsem se podívala na svoje Nike tenisky, které by takovou nálož vody stoprocentně neustály… No, neměla jsem sice top boty, ale narozdíl od těch high tech hikerů aspoň trochu fyzičku a brzo jsme jim utekli. Za pár minut jsem už neřešila jaké mám boty, protože všechno okolo bylo úplně boží. Cesta byla opravdu krásná.
Jánošíkove diery jsou soutěsky vytvořené Dierovým potokem, na kterém je kolem 20 vodopádů. Jánošíkove diery se ze tří částí: Dolné, Nové a Horné diery.
Dolné diery
Na prvním rozcestí (Ostrvné) je možnost vybrat si cestu obousměrným chodníkem přes Dolné diery (modrá turistická značka) nebo odbočit k žluté značce na Nové diery. Cesta částečně vede přes lávky nad potokem. Obě turistické značky se asi po kilometru zase křižují na rozcestí Podžiar. Tady si můžete na chvilku zastavit a dát něco dobrého. Jo, prakticky uprostřed lesa člověk narazí na hospodu. Hehe.
Horné diery
Dál jsme šli po modré značce přes Horné Diery, kde to začínalo být mnohem zajímavější. Ale taky mnohem náročnější. Cestu tady tvoří úzké lávky přes potok a žebříky kolem vodopádů, některé jsou i docela dlouhé, místy jsou tu i řetězy nebo ocelová lana pro větší bezpečnost. S malými dětmi sem fakt nechoďte.
Pokud byste nechtěli až na Rozsutec, můžete se na rozcestí Pod Pálenicou vrátit po zelené značce dolů k sedlu Vrchpodžiar, od kterého je to už jen kousek na rozcestí Podžiar a potom zpět po modré k parkovišti. My jsme ale samozřejmě pokračovali dál.
Malý Rozsutec, velké výhledy
Po projítí soutěsek se jde lesem k sedlu a rozcestí Medzirozsutce. Odtud se dá vyrazit na Malý i Velký Rozsutec. Náš cíl byl Malý Rozsutec, takže jsme se vydali po zelené turistické značce právě tam. Cesta vedla přes louku k rozcestí Zákres a odtud už k našemu cíli. Nahoru se už jde/leze po skalách, i tady jsou řetězy a lana pro bezpečnost. Tady už to začalo být zase náročné, ale strašně krásné. Jen jsem si říkala, jestli někam nezahučím a nebude to zároveň i můj poslední horský výlet.
Cesta nahoru je fakt zábavná, sice náročná, ale stojí to za to. Zelené vrcholky kopců a skály všude, kam člověk dohlédne. Takové výhledy se nikdy neomrzí. A když tohle vidí člověk poprvé, cítí se jak v jiném světě.
Z Malého Rozsutce vede cesta dál po zelené turistické značce zpět až k parkovišti. Dolů to už ale taková zábava není. Na skalách je suť a uvolněné kameny, takže to dost klouže. A když mi na těch šutrech ujela noha, už jsem se viděla, jak letím dolů, a to i když jsem jsem se držela řetězu jak klíště. Zelená turistická značka vede až dolů k parkovišti.
Malý Rozsutec je prostě dokonalý. Z tohohle výletu jsem si odvezla svoji první horskou lásku. A to znamenalo koupit si pořádné boty do hor!
